Půlku chleba, tři rohlíky, a koblížek na svačinu, tak vypadá běžný začátek snad každého nákupního seznamu. Pečivo chybí jen v málokteré domácnosti a je základní surovinou již po dvanáct tisíc let. I když chleba bereme jako něco naprosto obyčejného, má velmi dlouhou a bohatou historii a byl obklopen mnoha tradicemi a pověrami. Příště při večeři můžete překvapit zajímavou vědomostí.
Věděli jste například že první zmínky o chlebu pocházejí z mladší doby kamenné? Samozřejmě, že si pralidé nepekli bochníky, jaké známe dnes, ale dokázali si opražit zrna a udělat z nich na ohni placky. Ve starověkém Egyptě potom vznikl kynutý chleba, legenda vypráví že se to stalo tak, že pekař zapomněl těsto na slunci a ono vykynulo. Staří Egypťané to měli i v předmanželské smlouvě, že muž musí žene zajistit dost obilí, aby mohla celý rok péct chléb.
V Českých zemích poté byli pekaři váženými řemeslníky, avšak museli být poctiví. Kdo pečení chleba šidil, byl vsazen do proutěného koše a namáčen do Vltavy. Dnes pekaři už takto trestáni nejsou, sami ví, že pokud budou prodávat nekvalitní pečivo nikdo ho nekoupí, a tak si prodejci surovin pro pekaře a cukráře dávají záležet na jejich kvalitě. Chléb hrál i důležitou roli při korunovaci panovníka, kdy byl ceněn více než zlato. Právem se tak v českých zemích stal symbol pohostinnosti a hosté se vítali chlebem se solí, jak známe z pohádek.
Z nejzajímavějších tradic a pověr které se k chlebu pojí stojí za zmínku, že naši předkové nesměli pokládat bochník chleba odkrojenou částí směrem ke dveřím, aby tak rychle neubýval. Aby potom déle vydržel nesměl se péct v pátek a nikdy se nesměl pokládat vzhůru nohama. Mimo všechny pověry je však pravdou, že vám chleba dokáže dodat důležité látky, ve 100 g tmavého pečiva se nachází 38 % vitamínu B1, 32 % vitamínu B2, 19 % vitamínu B3, 8 % hořčíku, 3,5 % železa, vláknina.
